27.4.07

Alkoholizmus v Belorusku

Alkoholizmus v Belorusku nabyva stale vetsich rozmeru. Z meho subjektivniho pohledu to bude i nadale pokracovat z duvodu spatne perspektivy, potlaceni obcanske aktivity, teror vuci mlade nejzivejsi casti populace. Co jineho zbyva, nez se opit a zapomenout? Alespon chvilka pohody a dobre nalady.

Nasledujici graf pochazi z Institutu demografie ruske statni univerzity - Vyssi ekonomicke skoly. Beloruska cara je ta nejspodnejsi - az 1,8% alkoholiku v roce 2005.

24.4.07

Co je treba vedet, kdyz chcete pozvat obcana Beloruska do CR

Chcete-li aby Vas navstivil obcan nebo obcanka Beloruska, pak dotycny potrebuje zajistit vizum. Stejne to plati i kdyz jako obczn CR chcete navstivit Belorusko. Avsak podminky pro udeleni viza jsou trochu odlisne. Pro obcana CR staci navstivit beloruskou ambasadu, vyplnit formular, prilozit fotku a za 400,- Kc mate vizum behem 7 dnu. Pokud spechate muzete priplatit. Slysel jsem dokonce o moznosti zajistit vizum na minskem lestisti po priletu. Pry to stoji kolem 100 USD, ale presnejsi informace ted nemam.

Obcan Beloruska to ma horsi. Pro vyrizeni viza potrebuje totiz dostat od Vas pozvani. Pro pozvani musite zajit na cizineckou policii a krome svych dokladu se od Vas vyzaduje jeste potvrzeni o tom ze mate dostatecnou hotovost pro pripad, ze by cizinec delal potize a pak by musel byt vyhosten. Stat to samozrejme nechce platit ze sve kapsy a tak predpoklada, ze to ma udelat zvouci osoba - Vy. Nikoho nezajima, ze ten koho zvete ma penize (to se pak jeste overi na ambasade a mozna na hranici - kazdy urednik ma sve predpisy). Na cizinecke policii zajima kolik Vy mate penez na uctu. A kolik ze ma byt tech penez?

Pro pozvanku na
15 dnu - minimalne 38.000,- Kc
21 dnu - 45.000,- Kc
30 dnu - 55.000,- Kc


Pokud chcete pozvat 3 clennou rodinu na 1 mesic, pak musite mit na uctu minimalne 165.000,- Netusim, zda by stacil vypis ze stavebniho sporeni nebo pojisteni, cenne papiry :) apod.

Jen tak pro info, prumerna mesicni hruba (!) mzda v CR je ted neco malo pod 20.000,- tudiz asi 15.000,- cisteho.

Takze, pokud mate na uctu ty prachy, vemte si vypis z banky, ktery pak urednici okopiruji a nechaji si kopii. Pokud penize nemate, budete muset neco vymyslet, nejspise sehnat znameho, ktery je ma a bude ochoten nechat svuj podpis na pozvance.

Pak jeste podepisete jakesi cestne prohlaseni o tom, ze ho pojistite, nebo spise zajistite zdravotni pojisteni na dobu pobytu. Nastesti se takove pojisteni da celkem snadno sehnat v Belorusku za dobrou cenu a tak navstevnici obvykle ho maji uz na hranice s CR s sebou, aby ho mohli ukazat prisne kontrole.

Citat ze stranek MZV CR na zaver: "ČR pokládá Bělorusko za jednu ze svých zahraničně-politických priorit a považuje řešení nepříznivé situace v BY za důležitý cíl pro celou EU, a to nejen z politického a bezpečnostního hlediska, ale také s ohledem na běloruské obyvatelstvo a celkovou stagnaci rozvoje země."

A moje otazka: "Myslite, ze umele prekazky pro cestovani belorusu do EU napomahaji reseni situace v teto zemi? Nebylo by lepsi zusit vizovou povinnost pro obcany Beloruska? Anebo ji alespon maximalne zjednodusit..."

Dokument "Poselství lidu Běloruska od Evropské komise" je opravdu zajimavy. Neni velky a tak si dovolim ho tady uvest cely:


“Co může Evropská unie přinést Bělorusku”

Evropská unie má zvláštní vztah ke svým nejbližším sousedům podél své východní a jižní hranice. Nazývá se Evropská politika sousedství. Pomocí této politiky EU podporuje politické, hospodářské a společenské reformní procesy svých sousedů a přibližuje je Evropské unii, zejména cestou postupné hospodářské integrace. To umožní další rozšiřování zóny prosperity, stability a bezpečnosti a běloruskému lidu sdílení výdobytků, kterých EU (ve které jsou tři sousední země Běloruska – Lotyšsko, Litva a Polsko) dosáhla během posledních padesáti let.

EU již spolupracuje se sousedy a partnery Běloruska a ráda by samozřejmě podobné vztahy navázala i s Běloruskem. To by umožnilo posílit pouta Běloruska se zeměmi, které se již Evropské politiky sousedství účastní, jako Ukrajina a Moldavsko. Zároveň by byly plně respektovány tradiční vztahy Běloruska s naším dalším společným sousedem, Ruskem, které je rovněž strategickým partnerem EU.

Co EU Bělorusku nabízí

Až se Bělorusko začne plně účastnit naší politiky sousedství 1a stane se tak plnoprávným partnerem EU, bude EU moci pomáhat zlepšovat kvalitu života běloruského lidu.

Proto by měly EU a Bělorusko spolupracovat za účelem dosažení následujících cílů, kterých by mohl přímo využívat běloruský lid:

snadnější cestování občanů Běloruska do zemí EU;
hlubší přeshraniční spolupráce umožňující větší spolupráci při hospodářském rozvoji, ochraně životního prostředí a kontrole hranic;
podpora běloruskému hospodářství, podpora rozvoje malých a středních podniků a příprava běloruských podniků na využívání možností evropského trhu. To by napomohlo k vytvoření nových pracovních příležitostí a poskytlo lepší vyhlídky i mladším generacím; to by mohlo být dosaženo hospodářskými reformami, které by učinily Bělorusko atraktivnější pro zahraniční investory;
zlepšení zdravotní péče a školství a podpora zranitelným skupinám populace;
zefektivnění běloruské veřejné správy a samosprávy za účelem poskytování lepších služeb běloruskému lidu;
reforma právního systému a soudnictví k zajištění rovnoprávnosti pro všechny. To vyžaduje nezávislé soudce pracují spravedlivě a nezávisle ve prospěch práv všech občanů a rozvoje občanské společnosti;
větší hospodářské příležitosti pro Bělorusko a lepší životní podmínky pro jeho občany cestou rozvoje a modernizace dopravních a energetických sítí. To by zlepšilo silniční a železniční spojení Běloruska se sousedními zeměmi a zapojilo by ho do celoevropských dopravních sítí a usnadnilo dopravu osob a zboží;
zlepšování kvality životního prostředí: kvality vody, nakládání s odpady, stálá podpora odstraňování následků černobylské havárie;
účast v celoevropské spolupráci v oblastech životního prostředí, zdravotnictví, potravinové bezpečnosti, pracovních podmínek, bezpečnosti leteckého provozu, soudnictví, atd., zapojením do evropských programů a agentur.

Mohli bychom rovněž rozvíjet hlubší a lepší kontakty mezi EU a Běloruskem:

Zjednodušili bychom styky podél hranic a usnadnili ve spolupráci s běloruskými sousedy přecházení hranic pro místní obyvatele;
Běloruská města a obce by spolupracovaly s městy a obcemi v EU, vyměňovaly by si informace a zkušenosti ohledně lepších služeb občanům;
Nabídli bychom běloruským studentům více stipendií ke studiu na universitách v EU. Podporovali bychom pravidelné a dlouhodobé výměny a trvalé vztahy mezi universitami v Bělorusku a EU na všech úrovních, včetně administrativní a akademické;
Uskutečňovali bychom užší dialog a spolupráci s běloruskými demokraticky zvolenými představiteli a státními úředníky a experty o celé řadě vnitrostátních i mezinárodních otázek, které jsou pro nás všechny důležité. Běloruské názory by bylo více slyšet na mezinárodní scéně;
Aktivněji bychom zapojili běloruské představitele – na národní, regionální či místní úrovni – jakož i běloruské úředníky, akademiky, vědce, atd. do spolupráce při řešení otázek společného zájmu, sdílení a výměně zkušeností a know-how například z hospodářství a obchodu, moderní správy, právního státu, informací, školství, cestovního ruchu, kultury, výzkumu, energetiky, zdravotnictví, sociální oblasti, životního prostředí, dopravy a spojů, atd.

Měli bychom hlubší hospodářské a obchodní vztahy a více obchodních příležitostí:

větší přístup běloruských výrobků odpovídající kvality na evropský trh s 480 miliony spotřebiteli, což by napomohlo posílit běloruský obchod a následně další hospodářský rozvoj země;
zejména pro běloruský textilní sektor lepší možnost uplatnění běloruských textilních výrobků na evropském trhu;
vstup Běloruska do Světové obchodní organizace by zvýšil možnost uplatnění běloruských výrobů na světových trzích, včetně EU.

Na podporu běloruských hospodářských a sociálních rozvojových programů bychom výrazně zvýšili evropskou finanční pomoc a nabídli své cenné zkušenosti při reformách.

Bělorusko dosud dostává daleko méně pomoci než jeho sousedé. Tato situace by se změnila a Bělorusko by dostávalo pomoc srovnatelnou se všemi svými sousedy, pokud by běloruská vláda učinila výrazné kroky k demokratizaci.

Co může udělat běloruská vláda?

Bohužel v této fázi nám politika autoritativního režimu presidenta Lukašenka neumožňuje nabídnout Bělorusku plnou účast v naší politice sousedství. EU si nemůže dovolit prohlubovat vztahy s režimem, který odepírá svým občanům základní demokratická práva. Běloruský lid je první obětí izolace prosazované běloruskými úřady a bude také prvním, který využije výhod, které budou poskytnuty demokratickému Bělorusku.

EU si přeje sdílet se svými sousedy prosperitu, stabilitu a bezpečnost, kterých požívají její vlastní občané. To od našich partnerských zemí vyžaduje politické, hospodářské a administrativní reformy. EU nabízí svým partnerům v této oblasti politické, hospodářské a obchodní příležitosti, jakož i finanční pomoc zemím, které respektují lidská práva, demokracii a právní stát. To jsou hodnoty, ke kterým se již Bělorusko zavázalo ze své vlastní vůle jako členská země OSN, OBSE a dalších organizací, ale které současná běloruská vláda v praxi nerespektuje. Abychom mohli vybudovat hlubší vztahy mezi EU a běloruským lidem, které si přejeme, abychom skoncovali s izolací vnucenou běloruskou vládou lidu své země, žádáme, aby běloruské úřady hlavně a především:

respektovaly právo běloruského lidu zvolit si své přestavitele demokraticky – právo vyslechnout si názory všech kandidátů ve volbách; právo opozičních kandidátů a příznivců vést volební kampaň bez zastrašování, pronásledování či věznění; nezávislí pozorovatelé při volbách, a to i z řad běloruských nevládních organizací; svoboda vyjádřit svou vůli a spravedlivé sčítání odevzdaných hlasů;
respektovaly právo běloruského lidu na nezávislé informace a svobodu slova, například tím, že umožní novinářům pracovat bez zastrašování či pronásledování, nebudou rušit noviny či bránit jejich distribuci;
respektovaly právo nevládních organizací jako nedílné součásti zdravé demokracie, nadále nebránily jejich zákonné existenci, nezastrašovaly a nepronásledovaly členy nevládních organizací a umožnily jim přijímat mezinárodní pomoc;
propustily všechny politické vězně – členy demokratických stran, členy nevládních organizací a řadové občany uvězněné za účast na pokojných demonstracích či schůzích;
řádně a nezávisle vyšetřily či přešetřily případy zmizelých osob2;
zajistily právo běloruského lidu na nezávislý a nestranný soudní systém – se soudci, na které není činěn politický nátlak, a bez svévolného a nepodloženého trestního stíhání či politicky motivovaných rozsudků vůči občanům, kteří pokojně vyjadřují své názory;
skoncovaly s nezákonným zatýkáním a vězněním a špatným zacházením;
respektovaly práva a svobody těch běloruských občanů, kteří patří k národnostním menšinám;
respektovaly práva běloruských pracujících – právo vstupovat do odborů a právo odborů hájit lidská práva;
respektovaly práva běloruských podnikatelů podnikat bez nadbytečných zásahů úřadů;
se připojily k ostatním evropským státům a zrušily trest smrti;
využívaly podpory OBSE, EU a jiných organizací nabízejících Bělorusku pomoc při dodržování práv jeho lidu.

EU je připravena obnovit své vztahy s Běloruskem a jeho lidem ihned, jakmile běloruská vláda začne respektovat demokratické hodnoty a základní práva běloruského lidu.

Do té doby bude EU poskytovat finance Bělorusku na pomoc oblastem postiženým následky černobylské katastrofy či podporovat boj proti obchodování s lidmi, zejména obchodování s ženami přes evropské hranice.

Zároveň bude EU usilovat o poskytování nezávislých informací běloruskému lidu, aby jim umožnila při rozhodování vyslechnout si argumenty všech stran. EU bude nadále podporovat tisk a vysílání nezávislých televizních a rozhlasových programů pro Bělorusko. EU rovněž přivítá a bude poskytovat finanční pomoc běloruským studentům studujícím na evropských universitách.

19.3.07

Výstava o volbách v Bělorusku "Volby bez volby. Bělorusko – březen 2006"

"19. března 2007 bude vernisáží v pražském Karolinu otevřena výstava o zfalšovaných prezidentských volbách, které se v Bělorusku konaly v březnu 2006. Připomene především dramatické události z běloruských náměstí, na nichž lidé požadovali nové a spravedlivé volby a byli za to zatýkáni a následně posíláni do vězení."

http://iforum.cuni.cz/IFORUM-3706.html


viz. take doprovodny program
Doprovodné programy se budou kromě prnvího a posledního konat vždy ve středu na Filozofické fakultě UK (nám. Jana Palacha, č. 104) od 18.30 hod.

Út 20. 3. 2007 - "Březen 2006" (!koná se v Zelené posluchárně Karolina od 18.00 hod!)
Diskuse s fotografy Andrejem Ljankevičem a Julií Daraškevičovou (Naša Niva, Bělorusko) o březnu 2006 i o tom, co to znamená být dnes fotografem v Bělorusku

St 28. 3. 2007 - "Alexandr Lukašenko"
Film "Obyčejný prezident" (Jurij Chaščevatskij, 1996) a diskuse se Sergejem Navumčykem (Rádio Svoboda) a Davidem Stulíkem (Člověk v tísni)

St 4. 4. 2007 - "Kurapaty"
Film "Kurapaty" (Pavel Šeremet, 2002) a diskuse s Alexandrem Lukašukem (ředitel Rádia Svoboda)

St 11. 4. 2007 - "Opozice"
Film "Lekce běloruštiny" a diskuse s Lubomírem Gombošem (FSV UK)

St 18. 4. 2007 - "Propaganda a cenzura"
Film "Ploscha" o březnu 2006 a diskuse s účastníky demonstrací

Čt 26. 4. 2007 - Panelová diskuse "ČR a Bělorusko. Jak pomáhat demokracii?“ (!koná se v č. 104 na FF UK od 17.00!)
Pozváni budou: Karel Schwarzenberg (ministr zahraničí), Ondřej Liška (předseda evrop. výboru PSP ČR), Jan Marian (Občanské Bělorusko), Gabriela Dlouhá (MZV ČR), Vladislav Jandjuk (člen běloruské exilové vlády).

14.3.07

Nove pozadavky na beloruske e-shopy od 19. brezna

Vlada Beloruska se usnesla na novem narizeni, ktere se tyka e-shopu. Od 19.brezna kazdy elektronicky obchod

* musi mit vlastni domenu, pricemz pouze s priponou BY
* domena musi byt povinne zaregistrovana ve statnim centru bezpecnosti pri prezidentovi
* domena musi byt uvedena na podnikatelske licenci
* na strankach maji byt uvedene povinne udaje o "hospodarskem subjektu"

To vse samozrejme ve jmenu obrany zajmu spotrebitele a statu (dane)

zdroj v rustine

21.2.07

Stranky Občanské Bělorusko - www.civicbelarus.eu

V lednu 2007 byly spusteny stranky Občanské Bělorusko - www.civicbelarus.eu

Na stránkach se uvádí:

Mezinárodní sdružení Občanské Bělorusko bylo založeno v roce 2004 s cílem všestranně podporovat demokratické iniciativy a rozvoj občanské společnosti v Bělorusku.

Sdružení usiluje o podporu nevládních a neziskových organizací v Bělorusku, včetně těch občanských iniciativ, které byly režimem Alexandra Lukašenka zbaveny možnosti působit legálně. Cílem sdružení je podporovat rozvoj běloruských nevládních organizací a rozvíjet jejich vzájemnou spolupráci s českými partnery. Občanské Bělorusko též usiluje o přenos české zkušenosti se společenskou a politickou transformací do Běloruska.

Zakladatelé a členové sdružení

* Václav Havel, bývalý prezident České republiky
* Anna Šabatová, zástupkyně veřejného ochránce práv České republiky v letech 2001 až 2006
* Igor Blažević, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva společnosti Člověk v tísni
* Jan Ruml, právník, bývalý ministr vnitra a senátor
* Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí České republiky, bývalý předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky (Po dobu výkonu funkce ministra zahraničních věcí České republiky se vzdal práv a povinností spojených s výkonem funkce člena sdružení.)
* Tomáš Pojar, bývalý ředitel společnosti Člověk v tísni, první náměstek ministra zahraničních věcí České republiky (Rezignoval na členství vzhledem k výkonu funkce ve státní správě.)

15.2.07

Likvidace podnikatelu - UKAZ c. 760

Vite, ze se zakony v Belorusku pisou hlavne v administraci prezidenta? Jo, je tam i parlament, ktery taky nejake zakony produkuje. Ale podle beloruske ustavy dekret prezidenta ma vetsi moc nez zakon! Tudiz, pokud je zakon a dekret v rozporu, pak plati ten dekret. Skvely nastroj pro udrzeni diktatury, co rikate?

A tak se jednim ze znamych poslednich dekretu stal dekret c.760 (odkaz v rustine) vydany v prosinci 2006. Pise se v nem doslova "Cinnost individualniho podnikatele od 1 ledna 2008 se muze vykonavat pouze se zapojenim rodinnych prislusniku a blizkych pribuznych (manzel (manzelka), rodice, deti, nevlastni rodice, nevlastni deti, sourozenci, ded, babka, vnuci)."

Znamena to v podstate, ze zivnostnici nebudou moci zamestnavat cizi lidi, ale pouze cleny rodiny a pribuzne. Mate-li zamestnance jako zivnostnik, bud je musite vyhodit, anebo zaregistrovat pravnickou osobu. Anebo pak existuje jeste 1 reseni - mnohozenstvi a adopce zamestnancu :)

Pekne to vymysleli. Proc? No asi proto, aby ty zavsivene blechy (takhle Lukasenko kdysi pojmenoval podnikatele) to nemely az tak jednoduche.

12.2.07

Lukashenko goes west

Problemy spojene se zvysenim cen na plyn a naftu silne ochladily vztahy Lukasenko a Putina. Nepomohla stara demagogie a politika "levny plyn za polibky". Zda se, ze iluze obnoveni CCCP dostala dalsi ranu.

Prestoze EU v tomto roce zbavila Belorusko obchodnich preferenci, v soucasne dobe muzeme pozorovat jakysi flirt mezi Lukasenko a europske politiky. Navenek to vypada, ze posledni diktator Europy nastoupil cestu M. Kaddafi, cestu usmireni se Zapadem a navraceni vyhod spoluprace. V rozhovoru pro Reuters se dokonce Lukasenko nechal slyset o chybach ve sve zahranicni politice. Ze pry byla jednovektorova, zamerena pouze na Rusko.

"Ekonomicky zazrak" Beloruska trochu ztraci svou zarivost. A tak se zkousi zahravani si se Zapadem, vlastne jenom s Europou. Americka politika je v teto otazce prilis jednoznacna. Europsti urednici vsak radeji smlouvaji, hledaji kompromisy, dialog atd. atp. Mezitim ve veznicich Beloruska jsou politicti vezne, teror proti mladezi pokracuje.

Co myslite? Existuje nejaka moznost neco vyjednat u Lukasenko? Ma to nejaky smysl? Treba by mohl pustit par veznu za obnoveni obchodnich preferenci :)

22.1.07

Film o udalostech z brezna 2006 v Belorusku "Namesti"

Je mozne si stahnout na adrese

http://ploshcha.wolnabialorus.org/

Lehka ironie autora Chascevatskeho pomahaji stravit unikatni video-materialy o beloruske kolchozne diktature.